Archive of ‘Nezařazené’ category

O Jobovi – píseň

https://youtu.be/B3IetnsPfzA

 

Broken Praise (Job)
 Zlomená chvála (Job)
If one more person takes my hand

And tries to say they understand

Tells me there’s a bigger plan

That I’m not meant to see

If one more person dares suggest

That I held something unconfessed

Tries to make the dots connect

From righteousness

to easy street

Jestliještě jeden člověk vezme za ruku

a pokusí se říct, že mě chápe,

povídat mi, že existuje větší plán,

který nemůžu vidět

Jestli se ještě jeden člověk odváží nadhodit

žejsem se nepřiznal ke všemu

pokusí se pospojovat tečky v čáru,

vedoucí od spravedlnosti

ke spokojenému životu

Well I, I won’t deny

That I’ve relied on some assumptions

A man’s honest life

entitles him to something

Nebudu popírat,

že jsem spoléhal na předpoklad,

že poctivý život

dává člověku na cosi právo

But who am I to make demands

Of the God of Abraham?

And who are You

that You would choose

To answer me with mercy new

How many more will wander past

To find me here among the ashes

Will you hold me? Will you stay?

So I can raise

this broken praise

to You

Ale kdo jsem , abych vznášel požadavky

na Boha Abrahámova?

A kdo jsi Ty,

že bys mi chtěl

odpovídat novým milosrdenstvím

Kolik jich tudy ještě projde

a uvidítu v popelu

Podržíš mě? Zůstaneš?

abych mohl pozvednout

svou lámanou chválu

k tobě

Who else will see my suffering

As one more opportunity

To educate; to help me see

All my flawed theology

If one more well intentioned friend

Tries to tie up my loose ends

Hoping to, with rug and broom

Sweep awkward moments from the room

Kdo další uvidí v mém trápení

ještě jednu příležitost

vychovávat; ukázat mi

celou mou chybnou teologii

Jestli se ještě jeden přítel s dobrými úmysly

pokusí dokončovat, co jsem nedodělal

a bude doufat, že s pomocí rohožky a smetáku

vymete z pokoje nepříjemné momenty

But I, I can’t forget

I have begged just like a madman

For my chance to die

and never have to face the morning

Nemůžu ale zapomenout

že jsem prosil jako šílenec

abych umřel

a nikdy už se nemusel dočkat rána

But who am I to make demands…

To find me sitting in this ash

Ale kdo jsem , abych vznášel požadavky

a uvidítu sedět v popelu

But You were the One

who filled my cup

And You were the One who let it spill

So blessed be Your Holy name

if You never fill it up again

If this is where my story ends,

just give me one more breath

to say Hallelujah

Ale byls to ty,

kdo naplnil můj pohár

a tys ho nechal přetéct

Takže buď požehnáno tvé Svaté Jméno

jestli ho už nikdy znovu nenaplníš

jestli je můj příběh u konce

dopřej mi ještě jeden nádech,

abych mohl říctaleluja

 

Magnificat

VELEBÍ DUŠE HOSPODINA
Pane, nás chválit a mít v tobě zalíbení, naši duši tančit a dej nám moudrost netočit se pořád kolem svého ega. Ať s Marií velebíme tebe, ne sebe. Ať si od sebe umíme odpočinout a objevíme svěžest pramenů tvé lásky.

A MŮJ DUCH JÁSÁ V BOHU, MÉM SPASITELI
„Probuď se duše“ (Žalm 57,9), probuď se už! Pane, nestačí mi jen poslouchat, co s tebou zažili druzí lidé. Ať se s tebou konečně setká i duše, ať na chvíli zapomenu na všechno kolem a setkáme se konečně Ty a . Ať moje duše zajásá, ať můj duch pozná tvou tvář a ať s Marií poznám opravdovou radost.
„Mé srdce je připraveno, Bože, srdce je připraveno, budu ti zpívat…“ (Žalm 57,8).

NEBOŤ SHLÉDL NA SVOU NEPATRNOU SLUŽEBNICI
Pane, poslal jsi svého anděla do pohrdaného Nazareta. V dějinách spásy sis za své nástroje volil malé, slabší, nepatrné i rezignované. Děkujeme ti, že shlížíš i na nás, na naši církev, na naši farnost, na naše duše. Ať se na naší bídě a slabosti projeví tvá moc.

OD TÉTO CHVÍLEBUDOU BLAHOSLAVIT VŠECHNA POKOLENÍ
I my se dnes přidáváme, nazýváme blahoslavenou a děkujeme ti za tvoji víru, Maria. Patříme do tvé rodiny, pomoz nám žít tak, aby se biblická blahoslavenství týkala i nás.

ŽE MI UČINIL VELIKÉ VĚCI TEN, KTERÝ JE MOCNÝ
„Hospodine, z tvé síly se raduje král, jak velice jásá nad tvou pomocí!“ (Žalm 21,2) S Marií i králem Davidem chceme na chvíli v úžasu setrvat před tvou velikostí, Bože. Daruj nám srdce chudého. Srdce, které nepodléhá pocitu nepostradatelnosti a neohroženosti, které si nehraje na nic velkého. Děkujeme ti za tvou velikost a za důstojnost, kterou jsi nám daroval ty. Rádi budeme tví chudí, maličcí a bohatí tvou láskou k nám.

JEHO JMÉNO JE SVATÉ
Svaté je tvé jméno, svaté je tvé jednání, svatí jsou ti, které obejmeš a oděješ svou milostí. S Marií vyznáváme, že jsi pramen svatosti a radujeme se, že tento pramen dosahuje až k nám.

A JEHO MILOSRDENSTVÍ TRVÁ OD POKOLENÍ DO POKOLENÍ K TĚM, KDO SE HO BOJÍ
Pane, jímá nás bázeň před tvou velikostí a zároveň úžas nad tím, jak umíš být něžný a jak nelze vyčerpat tvé milosrdenství, jehož je dost i pro naši generaci, pro naše pokolení.

MOCNĚ ZASÁHL SVÝM RAMENEM, ROZPTÝLIL TY, KDO V SRDCI SMÝŠLEJÍ PYŠNĚ
„Dej mi poznat, Hospodine, můj konec, jaká je míra mých dnů, ať si uvědomím svou pomíjivost. Člověk je jen vánek pouhý, i kdyby stál pevně.“ (Žalm 39,5-6)
Pane dej nám poznat pomíjivost trůnů tohoto světa. Ať se nic z toho, co se jeví jako mocné, nestane modlou, na kterou bychom spoléhali. Ať svou naději skládáme výhradně v tebe, v tvé mocné rámě, v tvou mocnou lásku.
„A tak jakou mám naději, Hospodine? Moje očekávání se upíná jen k tobě.“ (Žalm 39,8)

HLADOVÉ NASYTIL DOBRÝMI VĚCMI A BOHATÉ PROPUSTIL S PRÁZDNOU

Pane, ať společně s Marií umíme opěvovat tvé jednání. Ať se umíme radovat z toho, jaký jsi, z tvého díla, z tvých dobrých darů, z bohatě prostřeného stolu tvého slova a z bohatství života, který s námi sdílíš. Ať nám už konečně dojde, že když se budeme točit jenom kolem sebe a investovat jen do svého díla, zůstaneme nakonec prázdní a smutní.

UJAL SE SVÉHO SLUŽEBNÍKA IZRAELE, PAMATOVAL NA SVÉ MILOSRDENSTVÍ
JAK SLÍBIL NAŠIM PŘEDKŮM, ABRAHÁMOVI A JEHO POTOMKŮM NAVĚKY.
Bože, když ty pamatuješ, nikdy nezapomeneš. Když ty slíbíš, své sliby jistě naplníš. Ať spolu s Abrahámem a Marií jdeme vstříc tvému zaslíbení cestou poslušné a odvážné víry. Děkujeme ti, že se nás věrně ujímáš a že jsi nám v eucharistii tak blízko.
Připravil P. Zdík

 

„Velebí má duše – tzn. vyvyšuje – Pána“. Vyvyšovat Boha znamená dávat mu prostor ve světě, ve vlastním životě, nechat jej vstoupit do svého času a do našeho jednání: to je nejhlubší podstata pravé modlitby. Kde se Bůh stává velkým, tam se člověk nestává malým: člověk se tam stává velkým a svět zářivým.
(papež Benedikt XVI.)