VELEBÍ MÁ DUŠE HOSPODINA
Pane, uč nás chválit a mít v tobě zalíbení, uč naši duši tančit a dej nám moudrost netočit se pořád kolem svého ega. Ať s Marií velebíme tebe, ne sebe. Ať si od sebe umíme odpočinout a objevíme svěžest pramenů tvé lásky.
A MŮJ DUCH JÁSÁ V BOHU, MÉM SPASITELI
„Probuď se má duše“ (Žalm 57,9), probuď se už! Pane, nestačí mi jen poslouchat, co s tebou zažili druzí lidé. Ať se s tebou konečně setká i má duše, ať na chvíli zapomenu na všechno kolem a setkáme se konečně Ty a já. Ať moje duše zajásá, ať můj duch pozná tvou tvář a ať s Marií poznám opravdovou radost.
„Mé srdce je připraveno, Bože, mé srdce je připraveno, budu ti zpívat…“ (Žalm 57,8).
NEBOŤ SHLÉDL NA SVOU NEPATRNOU SLUŽEBNICI
Pane, poslal jsi svého anděla do pohrdaného Nazareta. V dějinách spásy sis za své nástroje volil malé, slabší, nepatrné i rezignované. Děkujeme ti, že shlížíš i na nás, na naši církev, na naši farnost, na naše duše. Ať se na naší bídě a slabosti projeví tvá moc.
OD TÉTO CHVÍLE MĚ BUDOU BLAHOSLAVIT VŠECHNA POKOLENÍ
I my se dnes přidáváme, nazýváme tě blahoslavenou a děkujeme ti za tvoji víru, Maria. Patříme do tvé rodiny, pomoz nám žít tak, aby se biblická blahoslavenství týkala i nás.
ŽE MI UČINIL VELIKÉ VĚCI TEN, KTERÝ JE MOCNÝ
„Hospodine, z tvé síly se raduje král, jak velice jásá nad tvou pomocí!“ (Žalm 21,2) S Marií i králem Davidem chceme na chvíli v úžasu setrvat před tvou velikostí, Bože. Daruj nám srdce chudého. Srdce, které nepodléhá pocitu nepostradatelnosti a neohroženosti, které si nehraje na nic velkého. Děkujeme ti za tvou velikost a za důstojnost, kterou jsi nám daroval ty. Rádi budeme tví chudí, maličcí a bohatí tvou láskou k nám.
JEHO JMÉNO JE SVATÉ
Svaté je tvé jméno, svaté je tvé jednání, svatí jsou ti, které obejmeš a oděješ svou milostí. S Marií vyznáváme, že jsi pramen svatosti a radujeme se, že tento pramen dosahuje až k nám.
A JEHO MILOSRDENSTVÍ TRVÁ OD POKOLENÍ DO POKOLENÍ K TĚM, KDO SE HO BOJÍ
Pane, jímá nás bázeň před tvou velikostí a zároveň úžas nad tím, jak umíš být něžný a jak nelze vyčerpat tvé milosrdenství, jehož je dost i pro naši generaci, pro naše pokolení.
MOCNĚ ZASÁHL SVÝM RAMENEM, ROZPTÝLIL TY, KDO V SRDCI SMÝŠLEJÍ PYŠNĚ
„Dej mi poznat, Hospodine, můj konec, jaká je míra mých dnů, ať si uvědomím svou pomíjivost. Člověk je jen vánek pouhý, i kdyby stál pevně.“ (Žalm 39,5-6)
Pane dej nám poznat pomíjivost trůnů tohoto světa. Ať se nic z toho, co se jeví jako mocné, nestane modlou, na kterou bychom spoléhali. Ať svou naději skládáme výhradně v tebe, v tvé mocné rámě, v tvou mocnou lásku.
„A tak jakou mám naději, Hospodine? Moje očekávání se upíná jen k tobě.“ (Žalm 39,8)
HLADOVÉ NASYTIL DOBRÝMI VĚCMI A BOHATÉ PROPUSTIL S PRÁZDNOU
Pane, ať společně s Marií umíme opěvovat tvé jednání. Ať se umíme radovat z toho, jaký jsi, z tvého díla, z tvých dobrých darů, z bohatě prostřeného stolu tvého slova a z bohatství života, který s námi sdílíš. Ať nám už konečně dojde, že když se budeme točit jenom kolem sebe a investovat jen do svého díla, zůstaneme nakonec prázdní a smutní.
UJAL SE SVÉHO SLUŽEBNÍKA IZRAELE, PAMATOVAL NA SVÉ MILOSRDENSTVÍ
JAK SLÍBIL NAŠIM PŘEDKŮM, ABRAHÁMOVI A JEHO POTOMKŮM NAVĚKY.
Bože, když ty pamatuješ, nikdy nezapomeneš. Když ty slíbíš, své sliby jistě naplníš. Ať spolu s Abrahámem a Marií jdeme vstříc tvému zaslíbení cestou poslušné a odvážné víry. Děkujeme ti, že se nás věrně ujímáš a že jsi nám v eucharistii tak blízko.
Připravil P. Zdík
„Velebí má duše – tzn. vyvyšuje – Pána“. Vyvyšovat Boha znamená dávat mu prostor ve světě, ve vlastním životě, nechat jej vstoupit do svého času a do našeho jednání: to je nejhlubší podstata pravé modlitby. Kde se Bůh stává velkým, tam se člověk nestává malým: člověk se tam stává velkým a svět zářivým.
(papež Benedikt XVI.)
